Na koho se dívá občanka?

Nejdříve seženeme občanku (v případě nouze se to dá hrát i s něčím jiným (je to totiž úplně jedno), ale to není ono). Jeden hráč si ji vezme, pokaždé s ní provede nějaký fikaný manévr, nějak ji natočí a zeptá se: „Na koho se dívá občanka?", ostatní tipují na koho se dívá a poté jim prozradíme správnou odpověď. Princip: občanka se dívá na toho, kdo promluvil první po doznění otázky. Doporučuji hrát spíše se staršími hráči a i těm tak po půl hodině napovědět...
Pozn. Drsnější varianta této hry se jmenuje Taylorův pomník. Princip je stejný, ale místo otázky se vytleská nějaký náhodný rytmus a hráčům se po čtvrt hodině hry začne tvrdit, že k tomu, aby to odhalili je potřeba znát Taylorův polynom (viz. matem. analýza - aproximace fcí polynomy (pěknej humus)).

2x

Prasátko kvikni
Jeden je uprostřed, má zavázané oči, sedne si někomu náhodně na klín a řekne: „Prasátko kvikni." Dotyčný (tj. ten komu sedí na klíně) musí kviknout a ten uprostřed hádá, kdo to byl. Když uhádne, tak se vymění, jinak jde dál.
Malá, hodná kočička
Jeden je uprostřed, chodí po čtyřech o občas se začne k někomu tulit a vrnět (jako kočička). Dotyčný musí beze smíchu říct „Ty jsi má malá, hodná kočička". Pokud se zasměje, tak se vymění, jinak jde kočička dál.

Sedání na židle
Před začátkem hry musíme kolečko transponovat tak, aby židle byly sedátkama ven z kolečka a bylo jich o jednu méně než hráčů. Jeden člověk hraje na kytaru (či jiným způsobem dělá kravál) a ostatní krouží kolem židliček. Když přestane hrát, tak se všichni snaží si sednout. Komu se to nepovede, tak vypadá. Odděláme jednu židličku a pokračujeme dál.
Pepíčku pípni
V každém kole se utkají dva hráči. Oběma zavážeme oči, do rukou jim dáme šátek s uzlem na konci a umístíme je do kolečka. Poté jeden z nich prohlásí: „Pepíčku pípni!", druhý pípne a první se ho snaží majznout šátkem. Pokud se trefí získává bod a dobrý pocit z toho, že to toho druhého bolelo. Pak si role vymění. Hrajeme do tří bodů nebo do dostatečně dobrého pocitu.

Jahoda

– Bagr
Šéf hry jde doprostřed kolečka a postupně ukazuje na hráče a pokaždé řekne „Jahoda" nebo „Bagr". Hráč musí neprodleně (bez otáčení hlavy) říct jméno souseda po levici (při jahodě) či po pravici (při bagru). Kdo to nezvládne dostatečně dobře vypadá. Když to všichni zvládají, zesložitíme: místo jednoho slova třeba říkáme dvě, významy se pak skládají, nebo zavedeme další slova (letadlo=jahoda, škola=bagr).

Elektrika

Každý hráč položí svou levou ruku na pravé koleno levého souseda a pravou ruku na levé koleno pravého souseda. Po té někdo vyšle signál (to jako jedno plesknutí do sousedova kolena). Signál se pak šíří proti směru hodinových ručiček. Když někdo pleskne dvakrát, tak se směr šíření signálu otočí. Když někdo udělá chybu (tj. pleskne když nemá nebo naopak dlouho nepleskne), tak oddělá ruku, která chybovala.

Na vraha

Potřebujeme karty, které vytřídíme tak, že v nich bude jedna červená a n-1 černých karet (n je počet hráčů). Každý hráč se podívá na kartu a poté ji položí na zem před sebe. Ten kdo dostal červenou je vrah a snaží se povraždit co nejvíce hráčů. Ostatní jsou normální lidi a snaží se odhalit vraha a neumřít (v tomto pořadí). Vrah vraždí mrkáním: kdo vidí, že na něho někdo mrknul, otočí svoji kartu na znamení toho, že je mrtvej. Pokud si někdo myslí, že ví kdo je vrah, tak otočí jeho kartu. Pokud se trefil, tak hra končí, pokud se netrefil, tak sám umírá a hra pokračuje dál.

Smeták

Tradiční zahajovací hra (než se všichni sejdou). Jeden hráč je uprostřed a drží smeták (vzhůru nohama (jestli nevíte, kde má smeták nohy, tak máte smůlu)). Řekne jméno některého hráče a pustí smeták. Pokud vyvolaný hráč smeták chytne, nic se neděje a situace se opakuje, jinak se hráči prohodí.

Sedím, myslím, líbám
Židlí je o jednu více než hráčů. Ten kdo sedí po pravé straně od volného místa si přesedne a řekne „Sedím", další si přesedne a řekne „Myslím" a třetí si opět přesedne a řekne „Líbám", načež řekne jméno přítomné osoby opačného pohlaví. Ta se zvedne (čímž se uvolní nové místo), přesedne si a políbí toho, kdo ji zavolal. Zajímavá hra, že?

Kostelník

Židlí je tolik, kolik je hráčů. Každé židli přidělíme určitou roli, a to postupně: zvoník, 1, 2,..., n-3, farář, kostelník. Úkolem všech hráčů je dostat se v tomto žebříčku co nejvýše, tj. pokud možno stát se kostelníkem (na počátku je rozesazení pokud možno náhodné). V každém kole začíná zvoník a říká : „V kostele se ztratil(o,a) ... a udělalo to číslo x raz dva tři." Přičemž za ... a x vhodně dosadí. Vyvolané číslo musí říct „Já ne!" dřív než zvoník dořekne tři. Pokud to stihne, tak řekne „Já to nebyl, bylo to číslo ... raz dva tři." a pokračuje se stejně dál, jediný rozdíl je, že teď už hráč může obvinit i faráře a kostelníka. Když někdo nestihne říct „Já ne!", tak se zvedne, všichni co byli níž než on se posunou a on si jde sednou na místo zvoníka a začíná znova.

Zvířátka

Každý hráč si vybere nějaké zvíře (pokud možno ještě předtím, než vysvětlíme pravidla). Poté se udá základní rytmus - dvě tlesknutí do stehen a dvě normálně. Někdo začne a řekne dvkrát svoje jméno (při tleskání do kolen) a dvakrát ňáký jiný zvíře (při normálním tleskání)(např. „pes, pes, kočka, kočka"). Ten koho takto vyvolá musí ihned pokračovat a přitom dodržovat rytmus. Kdo udělá chybu, tak ještě nevypadá, ale od té chvíle je místo jeho zvířete používán zvuk, který dané zvíře vydává (např. „pes, pes, mňau, mňau"). Při další chybě se pak zvuk nahrazuje pohybem (bez příkladu - to se špatně popisuje. Pokud vás to opravdu zajímá, tak mě kontaktujte a já vám to předvedu.). Po další chybě pak již hráč vypadá. Tato hra je spíše pro starší hráče.

Zkouška spolupráce

Tato zkouška probíhá ve čtyrech kolech. V každém kole plní družstvo 3 úkoly a to:
- seřadit se dle určitého kritéria (na čas)
- vytvořit z 50 metrového lana nějaký obrazec (na čas a přesnost)
- předvést taneček "Kolo, kolo mlýnský" (na estetický dojem)
V prním kole plní úkoly bez jakéhokoli omezení. V druhém kole nesmí mluvit. Ve třetím kole nevidí. No a ve čtvrtém kole ani nevidí ani nesmí mluvit. Na začátku každého kola jim dáme trochu (ale jen trochu) času na domluvení strategie.
Pozn. Samozřejmě v každém kole se řadí podle něčeho jiného (doporučuji na poslední kolo nechat něco jednoduchého - třeba výšku) a skládají jiný obrazec. Jenom to "Kolo, kolo mlýnský" je furt stejný.

Vymění se čísla ...

Každému hráči přidělíme přirozené číslo z intarvalu 1 až počet hráčů (a to tak, aby zobrazení hráčů na čísla bylo bijekcí). Jeden hráč jde doprostřed a zavážeme mu oči. Tento hráč pronese magickou větu: „Vymění se čísla x a y." kde za x, y jsou vhodná čísla. Poté se hráči s danými čísly přihlásí, stoupnou a vymění si židličky. Hráč uprostřed se je přitom snaží chytit. Když někoho chytí, tak se s ním vymění, jinak říká znova (s jinými čísly). Mohou se vyměňovat i tři hráči, pak ale musíme určit směr v jakém se vyměňují (např. po směru hodinových ručiček).

Vymění se všichni ti ...

Židlí je o jednu méně než hráčů. Přebývající hráč je uprostřed a řekne „Vymění se všichni ti ..." a místo tří teček doplní nějakou vlastnost, kterou splňují alespoň dva hráči. Hráči splňující danou vlastnost se pak musí vyměnit a hráč uprostřed se snaží zabrat nějaké místo. Kdo zůstane uprostřed, říká další větu (pozn. zůstat uprostřed je špatné - můžeme za to přidělovat trestné body). Přiklady vlastností: „co mají tepláky", „co se narodili v lednu", „co mají rádi kuřátka" ...

Židlovaná

Skupinka hráčů dostane 2-3 židle s jejichž pomocí musí překonat co nejrychleji určitý úsek a to bez dotyku země o ostatního vybavení. Pokud máme dost místa mohou závodit dvě skupinky zaráz proti sobě.
Samozřejmě čím početnější skupinka, tím těžší je to úkol. Doporučuji nepoužívat nové židle.

Šestý smysl

Postupně říkáme různá témata (barva, číslo, město ...) a každý hráč vždy napíše slovo, o kterém se domnívá, že ho napíší také ostatní. Vždy přidělíme tolik bodů kolikrát se dané slovo vyskytovalo. Když je moc hráčů, hrajeme po družstvech.
Typ Uvnitř
Potřeby - lidi 1 organizátor
Potřeby - věci tužky, papíry
Hráči 10 a víc
Doba 10-15 min.
Jak Jednotlivci
Zdroj klasická

Balón

Vybereme několik výřečných jedinců a několik rozličných povolání a každému z vybraných přidělíme nějaké povolání. Příběh: letíte v balónu a začínáte klesat a klesat a ... a musíte někoho vyhodit. Jednotlivý hráči pak argumentují proč by neměli být vyhozeni právě oni, ale někdo jiný. Pak se hlasuje (hlasují všichni, i ti co jsou jenom diváci) a někdo je vyhozen. A tak dál až tam zůstane jenom jeden a ten stejně spadne ...

Ruce nad stůl

Hrají dvě družstva, která sedí na protějších koncích stolu. Jedno družstvo dostane korunu a tu si podává pod stolem. Na pokyn rozhodčího: "Ruce nad stůl." zvednou ruce nad stůl, přičemž je mají sevřené v pěst a jeden z nich drží korunu. Po té na pokyn pokud možno všichni zaráz prásknou rukama o stůl a snaží se, aby nebylo slyšet cinknutí. Druhé družstvo pak hádá, pod kterou rukou je koruna.

Kdo dýl

Nahodíme nějaké téma (např. ovoce, dopr. prostředky, slova na F) a každé družstvo musí vždy do pěti sekund říct slovo, které spadá do tohoto tématu a ještě nebylo řečeno. Družstvo, které to nestihne vypadá a ostatní jedou dál (pozor - dá se to hrát i s jednotlivci, překvapivé, že?).
Taky se to občas hraje s písničkama, kde se zadá nějaké slovo, které se musí v textu vyskytovat a družstvo vždy zazpívá úryvek (tady doporučuji dát limit víc než 5 sekund...).